14. - 15.10.2005 - V jednom z mých nejoblíbenějších filmových snímků - oscarovém "Forest Gump" je nádherná replika, kterou říká matka Forestovi v mládí a pak také na smrtelné posteli: "Život je jako bonboniéra. Nikdy nevíš, co ochutnáš." Jednou je to štěstí, jednou je to smrt, jednou radost, jednou žal. A tohle opravdu sedí. Je čas zrození a čas umírání, čas milování a čas nenávidění. A přece všechno marnost. Ale pravé štěstí je v tom, aby člověk s klidem a radostnou myslí a naději užíval požehnání, kterého se mu dostalo, ikdyž se tyto dary mohou jevit dočasně jako přítěž a způsobovat nám bolest. Lidé, kteří viděli výše zmiňovaný film, myslím, pochopili :o))). Snad jednou pochopí i náš společný známý Vašek, kterému tímto přeji vše nejlepší na jeho cestě životem. A alespoň jako malou jiskřičku naděje mu posílám tohle poselství naděje. No a samozřejmě pár suproš fotek k tomu. Ať se daří přátelé. Váš RAdo Skydancer.